Palantir
oddělovač

Podruhé s Archeologií

Různé | 17. 01. 2006 10:30:22 | autor: Zdenek

Titul

   "A jestli i rty vymřelých pokolení umlkly na vždy,
   mluví k nám přece obsah a úprava hrobů zcela názorně,
   i jest úlohou archaeologie
   věcnou tuto mluvu vyjádřiti našimi slovy a tlumočiti,
   co pokolení vymřelá sama o sobě vypráví."

   Dr. Josef Ladislav Píč, 1908 / Přehled české archaeologie


   Uplynul nějaký čas a kromě mnoha dalších věcí se stalo také to, že 20.12.2005 vyšlo druhé číslo, na našem trhu zatím docela mlaďounkého, periodika Archeologie. V zásadě to sice není tak významná událost, jako kupříkladu ohlášení jeho prvního čísla, nicméně došlo k tak podstatným vylepšením, že je škoda o nich neinformovat. A třeba vás to přesvědčí do Archeologie alespoň nahlédnout…

   Je obvyklé, že děti rostou a dospívají, učí se a zdokonalují. Ne u každého a ne ve všem se to, pravda, vždy zdaří, jsem ale rád, že zrovna u Archeologie tomu tak není. Skoro se zdá, jako by první číslo bylo jen zkouškou, než se to celé zkonsoliduje a řádně rozjede. „Co se děje v archeologii?“ To vám tu nepovím. Je to totiž název nové rubriky, jež se zabývá věcmi, které se dějí na světovém archeologickém kolbišti, tedy zdaleka ne pouze na našem malém pískovišti. Jsou to sice jenom krátké novinky a oznámení, ale divili byste se, jak málo někdy čeští archeologové vědí o tom, co se děje v zahraničí. Takže toto hodnotím jednoznačně kladně.
   Egyptologie tvoří nezbytnou část i druhého čísla Archeologie. Ač bych tu viděl raději více článků zabývajících se středoevropskou archeologií, chápu, že jde o určitou koncepci časopisu a je zcela bez debat, že česká egyptologie si podobný prostor více než zaslouží. Miroslav Bárta tentokrát pojednává o „Pohřbech se starém Egyptě“, „Pyramidách ze satelitu“ a „Nepravých dveřích“. Když je porovnám s jeho články z prvního čísla, vycházejí mi tito mladší bratříčci jako vyzrálejší a informačně podstatně hodnotnější čtení, což je jistě dáno postupnou stabilizací samotného časopisu. Zvláště bych rád upozornil na působivé obrázky v článku „Pyramidy ze satelitu“. Myslím, že něco podobného jen tak nezahlédnete.
   „100 000 let sexu“ je jistě atraktivní název článku, jenže o žádný článek vlastně nejde. Je to spíše ilustrovaná pozvánka do drážďanského muzea na stejnojmennou výstavu (100.000 Jahre Sex. Über Liebe, Fruchtbarkeit und Wollust). Právě proto mi to přijde jako takový malý podvůdek na čtenáře očekávajícího dávku erotiky. I když je to jistě úsměvné:o)
   Musím smeknout před Janem Turkem, který dokazuje, že má literární střevo. Článek „Nad hroby starých Keltů“ totiž koncipoval způli jako dokument výzkumu malého laténského pohřebiště v Tišicích a způli jako krátkou povídkovou rekonstrukci života místních nebožtíků. Zajímavé! Právě tenhle článek mě nejvíce (a příjemně) překvapil. Dvou ilustrací k tomuto článku se zhostil ak.malíř Jan Lhota, jehož mnohé kresby jste mohli zahlédnout třeba v časopisu Pevnost.
Menhir    „Roses, Španělsko“ je dobrý nápad, jak seznamovat čtenáře i s památkami zahraničními. Autor Michal Bureš napsal vlastně krátký cestopis zahalený do vlastních úvah a prožitků natolik, že bych uvítal i více faktů týkajících se samotných památek. A příště může napsat i o svém tolik oblíbeném Walesu nebo Skotsku.
   Jako minule, i tentokrát jsem si schoval hlavní téma až na závěr. Pokud byste studovali archeologii a nevěděli o „Šamanovi z Francouzské ulice“, velmi pravděpodobně byste zkoušku z paleolitu opakovali. Jelikož ale věřím, že většina z vás takové starosti nemá, můžete se bez obav poučit od nejpovolanějšího – Martina Olivy, vedoucího brněnského Ústavu Anthropos a vysokoškolského profesora. O fundovanosti tohoto článku netřeba pochybovat, autor si však také zachoval dostatečný odstup a uvádí mnohé zajímavosti, takže myslím, že skutečně nenudí. Samostatnou kapitolou jsou pak nádherné fotografie doprovázející článek. Velmi dobře se povedlo vybrat představitele šamana, divadelníka z Ústí nad Labem Jaroslava Haidlera. Za článkem následuje pojednání o tomografickém vyšetření šamanovy loutky, sice dosti technicky založené, ale jinak to v tomto případě asi ani nešlo. A na závěr krátký (příliš krátký!) rozhovor s představitelem šamana.

   Právě důraz na uměleckou stránku dělá z Archeologie „tak trochu jiný časopis“ a i když proti západním populárně-naučným periodikům (namátkou třeba německá Archäologie) je zatím „mrňousem“, jde po správné cestě.


Šaman z Brna    Navštivte oficiální web.



Průměrné hodnocení: 0 :: Počet zobrazení: 3909

Související příspěvky Související příspěvky:

Galerie "Archeologie" o archeologii

Přidat komentář Přidat komentář:

Jméno:
*

E-mail:


Hodnocení:
Na obrázku je...
kontrolní obrázek

=*
Komentář:



* povinný údaj
 

oddělovač
Stránky běží na redakčním systému Rivendell v2.0 -- Jarník, 2006
Tyto stránky jsou uvedeny bez jakýchkoliv záruk, co se spolehlivosti, přesnosti, trvanlivosti a dalších biomagických funkcí týče, a rádi bychom vás upozornili, že SFK Palantír zvláště neodpovídá, nezaručuje, ani nedoporučuje nějaké, respektive jakékoliv, shlížení těchto stránek a odmítá nést zodpovědnost za jejich použití jak návštěvníkem, tak jakoukoliv jinou osobou, entitou či božstvem.